JAK NÁS PŘEPADLO KUREVSTVO
Jednou takhle nebylo v šaškárně co dělat, klidnej den, ani sestry nevypadaly že by připravovali nějakou podlost, prostě pohoda. Dokonce i Dr Mr se odvalila ze své jeskyně dřív, protože jí volal známej řezník, že mu došlo sádlo a jelikož ona je registrovanej dobrovolnej dárce a má ho furt dost, tak ať kouká naklusat. Byly asi tři hodiny odpoledne když to přišlo, přepadlo nás kurevstvo a jaký, nebylo to žádný kurevstvo okresního formátu, tohle kurevstvo hrálo první kurevskou ligu, nejen že přepadalo blázny jednotlivě, ale i ve skupinách, zkrátka se s tím vůbec nesralo. Začalo to nenápadně, nejdřív si kolega Bejkařík vykloubil ruku když na hajzlíku vyrovnával tlaky a to tak nešťastně, že nejen že vypadal jako že má obě haksny levý, ale ještě mu navíc spadla vyrovnávací pomůcka do hajzlíku, načež hrůzou zavrávoral, chytil se splachovadla a spláchl, což bylo k nasrání, protože těch časáků fakt moc nemáme. To ovšem nebylo všechno co se týče hajzlíků. Kolega Šlemíček, který se chtěl věnovat stejné bohulibé činnosti ve vedlejší kukani zapoměl, že si oběd notně vylepšoval čili papričkama a zapoměl si potom umýt ruce, šílený řev a zášleh plamenů jasně signalizoval že je další časák v hajzlu, prostě kurevstvo. Řev z hajzlíků byl takový, že probudil z postheroinového komatu Le Blanca, což ho natolik rozhodilo až začal zpaměti citovat Netvorovo příručku „jak přestat brát drogy“ aniž by ji někdy četl. Pacoš Řemen se v posilovně leknutím zakousl do činky, dostal křeč jak lovící pitbull a zachránil ho až hever z Xenina Volva, kterým mu řečená čelisti vypáčila a kurevstvo vesele řádilo dál. Šerif Holoubek ve snaze zjistit co se to tu děje za bordel vyběhl z cely, načež uklouzl po čerstvě vytřené podlaze, fláknul se do šišky, poplašeně zavrkal a mírumilovně si ustlal pod šachovým stolkem o který se řachnul. Chovanec Kladívko se zavěsil na mříže, zuřivě jimi cloumal a řval aby ho pustili ven, ani si nevšiml že za mříže visí zvenčí, protože se právě vracel z vycházky. Na šíleném Kefjerovi si kurevstvo jaksepatří smlslo, mlátil Kladívka cloumajícího mřížemi přez prsty paličkou a řval na něj ať neporušuje řád a nerozjíždí ho, protože on si léčby váží a bere ji vážně, na důkaz toho třímal v ruce váhu. Přítel Rybář, který v tu chvíli právě luxoval kuchyň podlehl také náporu kurevstva. Rozebral hadici od vysavače a s její pomocí bleskurychle vyšňupl zásobu cukru na dva dny, což mělo za následek že dostal strašidelnou škytavku a po každém škytnutí z něj vylétl chomáček cukrové vaty. Toho okamžitě využil spolupacoš Skřivan co si chtěl právě vrznout, ale neměl s kým, když si všiml škytajícího Rybáře bleskurychle pojal podnikatelský nápad, výrobu a prodej cukrové vaty. Někde sehnal špejle a aby urychlil produkci začal Rybářovi šlapat na hrudník. Chvíli to šlo jako po másle a Skřívan si pochvaloval jak obchod kvete, náhle se však staříkovi smekla vetchá noha a vší silou dupl Rybářovi na břicho. To co z Rybáře po tomto přešlapu vylétlo rozhodně jako vata nevypadalo a tak to musel Skřivan zabalit. Hluk který působilo kurevstvo neunikl ani bystrému uchu kapitána Johna, plavným skokem seskočil ze svého podkrovního hnízda aby tomu přišel na kloub, načež ho naplno zasáhl produkt Skřivanova přešlapu, na držku. John se otřepal shlédl situaci a začal přemýšlet, jestli po jednadvaceti letech abstinence přece jenom nezrecne. Kefjer hbitě využil Johnovy zmatenosti, za zády se mu proplížil ke kompu a začal psát dopis svojí babě. Dopis byl natolik zmatený a rozporuplný, že z toho komp zešílel, dopis přepracoval za notné pomoci kurevstva na počítačový virus a odeslal, načež se na všech kompech na světě začaly objevovat prapodivná zdělení jako “ty svině miluju tě“, „panenská děvko“, „vrať se a táhni“ a spousta dalších perel. Pacienta Žida dostihlo kurevstvo také, vyndal z lednice slaninu a začal jí balit do hajzlpapíru řka že na všechno sere a chce si dát špeka. Do toho všeho se začal pod šachovým stolkem probírat Šerif Holoubek, lehce zamženým zrakem zmapoval situaci a zařval „tak pojď kurevstvo, teď ti rozbiju držku“ což byla jasná pohrůžka agresí, které kurevstvo velmi dobře rozumělo a rychle se zdekovalo. Naneštěstí tomu rozuměl i právě se vzpamatovavší se kapitán John. A tak se do šaškárny č.35 opět vrátil klid, akorát šerif Holoubek, který vlastně situaci zachránil, sedí v šaškárně č.31 za nepřiměřenou agresivitu, prostě kurevstvo.